Perte chytře a ekologicky

Jak se zhostit hromady špinavého prádla šetrně k přírodě i vynaložené energii? Sepsali jsme pro vás tipy jak prát efektivně, do čista a se svědomím ještě čistším než vaše čerstvě vyprané textilie.

S kým, s čím? Aneb v čem prát?
Sáhněte po pracím gelu namísto tradičního sypkého prášku. Lépe se rozpouští i při nižších teplotách, zásadně nezanechává stopy a díky tomu, že perete na méně stupňů, ušetříte navíc i energii.

Jaké množství pracího prostředku?
Prací gel dávkujte vždy podle návodu na obalu. Berte v potaz i to, jak moc je pračka naplněná a prádlo znečištěné. Jestli máte doma tvrdou vodu, přidejte raději trochu více pracího prostředku. Budete-li se řídit informacemi na etiketách, mělo by praní dopadnout podle vašich představ.

Jak na skvrny?
Proti skvrnám od trávy, make-upu, vína či potu bojujte kvalitním odstraňovačem, který nalijte na skvrnu a přidejte i do bubnu pračky. Odstraňovač skvrn v organické kvalitě nepoškodí textilie ani nenapáchá chemické změny v odpadních vodách. A navíc, pokud jej na tkanině necháte trochu déle, nezůstane vám na ní o několik odstínů světlejší flek velikosti chodského koláče.

Správně naplněná pračka?
Pračku plňte tak, abyste mohli mezi okraj bubnu a prádlo vložit na výšku svoji dlaň. Pokud to přeženete, riskujete, že se prádlo nevypere či bude velmi zmačkané.

Jaký program?
Prací program vybírejte vždy podle druhu a materiálu prádla. Neperte na jeden univerzální program, rozlišujte především vlnu a ložní prádlo. Dnešní pračky nabízí nepřeberné množství pracích programů a i ty zkrácené zajistí kvalitně vyprané prádlo.

Na kolik?
Teplota praní podléhá kvalitě pracího prášku. Platí, že na praní běžně znečistěného barevného prádla postačí 30 stupňů. Textilie zůstanou déle barevné a navíc ušetříte energii. Ložní prádlo a dětské plenky perte vždy na 60°.

Je aviváž navoňavé zlo?
Aviváže prádlu neškodí a organické verze ekologických změkčovačů už vůbec ne. Kromě toho, že textilie změkčí a provoní také odstraní antistatický náboj ze svetrů a vlněného oblečení.

Kam s vypraným prádlem?
Prádlo sušte nejlépe venku. Je to nejekologičtější a zachováte tak jemnou květinovou vůni organické aviváže. Jenom pozor na sluníčko, barvy na něm blednou rychleji, než si myslíte.

5 druhů chemických aditiv, kvůli kterým se vyplatí vyměnit chemický prací prostředek za ten ekologický.

Máte rádi, když vás vůně vypraného prádla po otevření skříně takřka praští do nosu? Rozumíme a chápeme! I my jsme patřili mezi čuchaly, kteří se vůně  čerstvě vyprané pračky nemohli nabažit. Je ale třeba si říci, jak moc jsou umělá parfemace a ostatní látky pro pokožku rizikové. A že dermatitida, astma a další kožní neduhy nestojí za pár hodin vonící tričko nebo ložní povlečení. Pojďme si s námi projít 5 nejdůležitějších chemických sloučenin, které v pracím gelu nemají co dělat.

1. Syntetické vůně

Prací gel, který obsahuje syntetické vůně, je zpravidla plný chemikálií. Pod pojem syntetické vůně se totiž schová spousta nepěkných sloučenin, které nemusí být uvedené na šítku výrobku, neboť zákon je v tomto ke drogerii velmi mírný. Tento problém nemáme jenom u nás. Například vědci z Washingtonské univerzity studovali nejprodávanější výrobky na praní a zjistili, že obsažené sloučeniny vypouštějí desítky různých chemikálií, kde vždy minimálně jedna z nich je  indentifikována jako toxická nebo nebezpečná. Mezi testovanými výrobky byly prací gely, aviváže a rozprašovací osvěžovače vzduchu. Výsledky ukázaly téměř 100 těkavých organických sloučenin. Navíc pět ze šesti výrobků vypouštělo jednu nebo více karcinogenních nebezpečných látek znečišťujících ovzduší (které jsou ovšem v některých státech brané jako bezpečné).

2. Povrchově aktivní látky

Obsahují čistící složku známou jako formaldehyd, tedy karcinogen, dále deithanolamin, který způsobuje podráždění očí, pokožky a může způsobovat jaterní problémy. Ke strašákům se řadí také nonphenol ethoxylát, který je nechvalně známý tím, že je toxický pro nervovou soustavu a dráždí kůži. V neposlední řadě se vyhněte lineárním alkynbenzensulfonátům, které dráždí kůži a oči a jsou toxické pro vodní organismy. Základem je benzen, a to je karcinogen.

3. Stabilizátory

Stabilizátory jako polyalkylenoxid nebo ethylenoxid mají na svědomí možné podráždění očí, plic a také vznik dermatitidy.

4. Rozjasňovače

Najdete je v produktech, které proklamují hesla typu: "Bílá bělější! Jasnější bílá!" Zamysleli jste se ale někdy nad tím, ? Je to chemikálie, které zůstává na oblečení, aby absorbovala UV světlo a pomáhala tak oděvům vypadat jasněji. Máme na mysli chemikálie jako jsou nafto-triazolystilbeny (spojené s vývojovými a reprodukčními účinky), benzoxazolyl nebo diaminostilbendisulfonát.

5. Fosfáty a EDTA

Výrobci je používají k tomu, aby detergenty účinněji působily v tvrdé vodě a pomohly zabránit usazování nečistot při praní prádla. Tyto chemické látky jsou již dlouho spojovány s poškozením životního prostředí, zejména našich potoků a vodních cest. Vyvolávají růst řas, které poškozují náš ekosystém. A stále se používá kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA), u které byla zjištěna toxicita u zvířat.

Můžete se rozhodnout, jaké látky si v prostředcích na úklid pozvete domů. Zkuste se tedy příště při výběru pracích prášku vyhnout alespoň těm nejzásadnějším chemikáliím. Určitě neprohloupíte.

Proč dávat pozor na to, čím doma uklízíme?

Červené ruce, slzící oči, bolesti hlavy. To jsou relativně běžné zdravotní potíže, které doprovázejí používání agresivních čisticích prostředků. Nicméně v našich domácnostech se už čisticí prostředky zabydlely do takové míry, že většinu lidí vůbec nenapadne, že právě ony jsou původcem jejich nepříjemností.

Velmi problematické jsou čisticí prostředky především pro osoby postižené astmatem, chronickou bronchitidou, rozedmou plic nebo alergiemi. Jakékoli čisticí prostředky, které vylučují výpary, je mohou dráždit.

Pozor si dejte na produkty obsahující silně aromatický chlór a amoniak, které u senzitivních osob mohou spustit záchvat astmatu či bronchitidu. Lidé trpící dermatitidou jsou zase obvykle na některé typy čisticích prostředků alergičtí. Klasické čisticí prostředky však dráždí i pokožku lidí, kteří alergičtí nejsou.

Ještě obtížnější situace nastává, pokud máte doma malé děti. Podle Erica Liebelta z asociace pro kontrolu jedů bylo čisticími prostředky používanými v domácnosti v loňském roce zraněno víc než 120 000 dětí mladších šesti let. Ačkoli u některých dětí nezanechá působení čisticích prostředků žádné závažné následky, většina z nich končí s popálenou kůží, očima, ústy, jícnem a žaludkem.

Můžeme být rádi, že v dnešní době existují alternativy v podobě eko úklidové drogerie a organických pracích prostředků, které jsou obvykle dermatologicky testované a jsou vhodné pro osoby s citlivou kůží. Navíc nedýcháte silné chemické výpary a vaše kůže nepřijde do kontaktu s agresivní chemií. Je už jen na vás, jakou cestou se při výběru vhodné drogerie chcete vydat.